ČERVENÁ ŘEČICE - zámek
Původně kamenná tvrz z 15. stol., přestavěná v rozsáhlý renesanční zámek, 10 km S od Pelhřimova
| Typ: | Zámek |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Červená Řečice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.cervenarecice.cz | |
| Návštěva: | 10. červenec 2006 |
R. 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi zalesněnou krajinu při horním toku řeky Želivky. Mezi sídlišti, která zde vznikla ještě do konce 12. stol., byla i Řečice, která se stala přirozeným centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů. O vzniku tvrze, která stála na místě dnešního renesančního zámku, nejsou písemné zprávy. Existence nedalekého želivského kláštera však napovídá, že počátky obou církevních středisek jsou podobné.
Za biskupa Tobiáše z Bechyně byla tvrz spolu s kostelem opevněna proti nájezdům Oty Braniborského, později proti Vítkovcům. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla tvrz již označována jako hrad, který byl sídlem purkrabího a dalších hospodářských úředníků. Do světských rukou přešlo panství před začátkem husitské revoluce r. 1415, kdy jej arcibiskup Konrád z Vechty prodal Jankovi z Chotěmic. Ten za husitských válek odešel jako katolík do vyhnanství a hrad r. 1422 dobyli husité. Zdejší kraj ovládl Mikuláš Sokol z Lamberka, který na řečickém hradě sjednal mír s hlavním představitelem katolické strany Oldřichem z Rožmberka.
R. 1436 vrátil císař Zikmund řečické panství Jankovi z Chotěmic, ale již r. 1437 bylo zapsáno Mikuláši Trčkovi z Lípy. Po nich jako majitelé následovali páni z Ústí a páni ze Stráže. R. 1467 byl hrad dobyt Petrem Břekovcem z Ostromeče a třicet let poté se jeho vlastníky stávají Leskovcové z Leskovce. Šebestián Leskovec z Leskovce nechal staré sídlo přestavět v 60. letech 15. stol. na renesanční zámek. Další přístavby pokračovaly na přelomu 16. a 17. stol., kdy Řečice již náležela pánům z Říčan.
Po smrti Heřmana z Říčan r. 1608 zdědil Řečici jeho syn Jan, jenž byl po Bílé hoře usvědčen z účasti na stavovském povstání v l. 1618-1620 a velká část jeho majetku byla konfiskována. Červenou Řečici pak postoupil císař Ferdinand II. r. 1623 pražskému arcibiskupovi Arnoštu Harrachovi. V majetku pražského arcibiskupství setrvala Řečice až do r. 1948. Arcibiskupové tu však většinou nepobývali a zámek pustl. V minulém století byl několikrát opravován, přesto je dnes prázdný a nevyužitý. Díky neutěšenému stavu jej Státní ústav památkové péče zařadil do seznamu ohrožených památek.
Hrad vznikl v bažinaté krajině a jedinými obrannými prvky byly příkopy a valy, které jej obklopovaly. Ochrana byla umocněna rybníkem a především potom dvojicí mohutných zachovalých bašt na západě a menší hranolovou věží s hladomornou na jihu. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří, na fasádách lze spatřit zajímavá sgrafita a nad vchodem erb arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Budovy jsou renesančního charakteru, zbytkem hradu je válcová hláska.
V nejbližším okolí jsem dosud nenavštívila žádné místo
