BENEŠOV NAD PLOUČNICÍ - zámek
Seskupení dvou nevelkých zámků vystavěných rodem Salhauzenů, 10 km JV od Děčína
| Typ: | Zámek |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Externí odkaz 1 Externí odkaz 2 | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.zamek-benesov.cz | |
| Návštěva: | 15. srpen 2001 |
Městečko Benešov nad Ploučnicí založili spolu s ústředním hradem Ostrým nejspíše před pol. 13. stol. Markvartici. Písemné prameny ho však bezpečně dokládájí až v l. 1330 a 1352. Objekt označovaný jako zámek se zde poprvé připomíná r. 1479, kdy byl majetkem Zikmunda z Vartemberka. R. 1502 přenechal Zikmund z Vartemberka benešovský hrádek k užívání měšťanovi Tietzemu. Vláda Vartemberků končí r. 1511, kdy panství koupil Mikuláš Trčka z Lípy. Již o čtyři roky později od něj Benešov koupila míšeňská šlechtická rodina Salhausenů.
Friedrich starší ze Salhausenu nechal v l. 1522–1524 stávající hrádek přebudovat. Pro stavbu se vžil název Horní zámek na rozdíl od zámku Dolního, zbudovaného pro Friedrichova syna Jana v l. 1540–1544. Friedrich starší ze Salhausenu zemřel r. 1562. Tvářnost Horního zámku se pak v dalších staletích již příliš nezměnila, přestože byl několikrát vážně poškozen požárem. Poslední držitelkou Horního zámku z rodu Salhausenů byla Magdalena, jenž zemřela r. 1582. Majitelé se pak rychle střídali až do r. 1631, kdy Horní zámek získali Thun–Hohensteinové. Po rozdělení jejich majetku r. 1684 připadl Horní zámek s příslušenstvím jejich prvému rodovému fideikomisu v Klášterci nad Ohří, k němuž náležel až do r. 1927.
Majitel Dolního zámku Jan ze Salhausenu zemřel r. 1576 a aby mohl nový zámek sloužit oběma jeho synům, byl rozšířen. Otec však brzy umírá a majetky sjednotil pod svoji správu Antonín coby poručník nezletilých dětí. R. 1612 byl Antonín finanční tísní přinucen prodat Dolní zámek Janovi z Vartemberka a ten o dva roky Radslavovi z Vchynic a Tetova. Radslavův syn Vilém byl r. 1634 spolu s Albrechtem z Valdštejna zavražděn v Chebu a jeho majetek zkonfiskován. Benešov dostal r. 1635 polní maršál hrabě Jan z Aldringenu, jehož nástupníci Clary–Aldringenové panství vlastnili až do r. 1856. V l. 1877–1888 zámek náležel hraběnce Aloisii Černínové, která jej nechala rozšířit. Po Černínech vlastnili objekt místní továrníci Grohmannové. R. 1945 vyvlastnil oba benešovské zámky stát, který je vlastní dodnes a využívá k muzejním účelům.
Dolní zámek sestává ze tří obdélných budov ve stylu pseudorenesance. Nejstarší z nich je S patrová budova s hranolovou vstupní věží na nádvorní straně. Exteriéry i interiéry této stavby reflektují silné doznívání vlivů pozdní gotiky. Horní zámek vznikl přestavbou starší tvrze či hrádku a dodnes jsou na něm patrné znaky pozdní gotiky.
PANSKÁ SKÁLA - NPP